St Andrews je bílé město, ať mi nikdo netvrdí, že Univerzita nemá žadnou skrytou rasistickou politiku, školným to být nemůže, to je prý všude stejný, nějak ty studenty vybírat musí.
Už na letišti to bilo do očí: samé zahalené slečny, boty na štaflích k tomu tradiční široké kalhoty v co nejkýčovitějších barvách, s sebou spoustu krabic (btw nechápu, kde berou na tohle stěhování národu, všechny aerolinky jsou vydřiduši a stěhovat do Pákistánu mikrovlnku babičce musí stát majlant). Přítel s plnovousem, zase široký kalhoty doladěný mikinou Nike či Mike? Bizarní mix tradicí a mekáčskýho stylu bytí.
Na předměstí se anglicky ani snad nemluví, Poláci a Češi si pronajímají domečky v Pákistánských čtvrtích a sestřenice vás nechce pustit v deset večer hromadnou dopravou pač je to nebezpečný. Jako zvířátko v zoo se cítíte i mezi "pravými"Angličanmi na diskošce, kterou trefně pojmenovali The Snobs a kde trsáte v minisukni jako správná holka z Východu na vypalovačky typu Helenka Vondráčičková akorát v britským a modernějsím hábitu. A ani White Stripes vám nezahrajou. Každopádně paříte jak o život, i když se na vás holky pohoršeně dívájí, pač nehoupete decentně bokama na vysokých podpatcích, a chlapi fascinovaně hledí, že takhe se dá tancovat.
V 5% menšině byly holky z Východu i na studentské párty ve Warwicku. Tam je školný zatraceně drahý a prý se rodiny Pákistánců a Indů doživotně zadlužují, aby se potomci mohli vrátit s Britským diplomem. A krom otravných kontrol na letišti, mě prohmatávala jedna slečna i před vstupem na onu studentskou párty. Takže pokus protlačit martini s kolou v půllitrovkách,pod šálou v kabelce snad poprvé nevyšel. Někdy se to Čecháčství nevyplácí.
No nic, pro dnešek vše, jdu si dát duomox a vyspat se allespoň těch osm hodin do další dávky. Vstávat v sedm=nasrat.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat