Tak tady hraji golf. Oprava, tady se snažím strefit do míčku každé úterý v šest večer. Dny se prodlužují pomalu a jistě, tak snad brzy budu hrát i za dne, i když západy slunce ve Skotsku kousek od pláže mají svoje kouzlo.Teď bych chtěla zbořit všechny mýty o hraní golfu: nehrají ho jen buržousti. Já mám například hodiny za slušnou částku, jeden den v týdnu trenéra, veškerý vybavení půjčený a můžu si to tam chodit zkoušet, kdykoliv chci. Není to jen mlácení do míčku. Míček je těžký jako potvora, zkuste ho dostat tou zapeklitou holí do vzduchu, když fičí vichr 100km/h, to v lepším případě, v horším pak do toho ještě prší. Druhý den pak bolí ručičky, zápěstí a záda. Všechno je to ale o technice, když se do toho mlátí, jak se má, tak to letí do vzduchu i rovně. To je pak kumšt.
Holky ze St Andrews women golf society to mají dobře vymyšlený: hodiny dávají pohlední pětadvacátnící, co ještě mají navíc trpělivost!!! Ten můj má vždy bílý sportovní obleček, usmívá se, pěkně mi to pokaždé znovu vysvětlí, ukáže...jen tomu chybí třešnička na dortu. To znamená, že bohužel nám nepomáhá za zády, tak že se jeho prsty dotýkají těch mých a zvedáme hůlku společně. Asi se málo kouká na romantický slaďáky.
Funguje to dobře, teď naposledy jsme dokonce byla pochválena-"well done". Asi na tom udělám kariéru:-)
Žádné komentáře:
Okomentovat