Jen růžová to může být, tydydada tydydada dip dip

Moje golfové (ne)umění

2008-03-13T18:32:00.002Z

Tak tady hraji golf. Oprava, tady se snažím strefit do míčku každé úterý v šest večer. Dny se prodlužují pomalu a jistě, tak snad brzy budu hrát i za dne, i když západy slunce ve Skotsku kousek od pláže mají svoje kouzlo.

Teď bych chtěla zbořit všechny mýty o hraní golfu: nehrají ho jen buržousti. Já mám například hodiny za slušnou částku, jeden den v týdnu trenéra, veškerý vybavení půjčený a můžu si to tam chodit zkoušet, kdykoliv chci. Není to jen mlácení do míčku. Míček je těžký jako potvora, zkuste ho dostat tou zapeklitou holí do vzduchu, když fičí vichr 100km/h, to v lepším případě, v horším pak do toho ještě prší. Druhý den pak bolí ručičky, zápěstí a záda. Všechno je to ale o technice, když se do toho mlátí, jak se má, tak to letí do vzduchu i rovně. To je pak kumšt.

Holky ze St Andrews women golf society to mají dobře vymyšlený: hodiny dávají pohlední pětadvacátnící, co ještě mají navíc trpělivost!!! Ten můj má vždy bílý sportovní obleček, usmívá se, pěkně mi to pokaždé znovu vysvětlí, ukáže...jen tomu chybí třešnička na dortu. To znamená, že bohužel nám nepomáhá za zády, tak že se jeho prsty dotýkají těch mých a zvedáme hůlku společně. Asi se málo kouká na romantický slaďáky.

Funguje to dobře, teď naposledy jsme dokonce byla pochválena-"well done". Asi na tom udělám kariéru:-)

Březen= měsíc návštěv I

2008-03-13T15:56:00.006Z

Jen co jsem se trochu znova rozkoukala v "městě" St. Andrews a jakž tak doléčila virovou bronchitidu (na kterou antibiotika jak pro koně samozřejmě nezabíraly), tak začaly najíždět návštěvy.

Ta první byla Francouzská, takže jsem si nechala záležet na vaření, moje vylepšená brkaše byla pochválena. Shrnula bych to do trojúhelníku lenošení-dobré jídlo-výlety. Do rubriky poprvé bych měla přidat restaurace. První byla divadelní, s flaškou bílého Novozélandského, oboje nemělo chybu. Tak mě nadechl jejich rebarborový crumble; tiscali mi to vyhodilo drobenkový koláč, drobenka tam sice je, ale babiččin švestkový drobenkový do toho má opravdu daleko, že jsem ho podle receptu dělala s Emilie. Ten náš jablkový byl luxusní. Druhá reštika byla indická, Britové a Skoti nevyjímaje na ní ujíždějí, tak nezkusit to by byl hřích. Na další půlrok mám od indickýho jídla pokoj, mému evropskému žaludku se Indie moc nepáčí. Moje jehněčí ve sladko-ostré omáčce s banánem bylo dobré jen po dvou soustech mám dost. Znáte to, takový to jídlo, na který se děsně těšíte a pak se ho rychle přejíte a už ho nemůžete ani cítit. Já to tak mám s bramborákama, který bych si tu taky někdy mohla udělat, asi až přijede další návštěva, Lu těš se:-)

Konečně začínám poznávat Skotsko, s každým cestováním navíc víc a víc nesnáším vítr. Při cestě na golf, nás to málem odválo, pan 60 kilo i s postelí si hrál na hrdinu, procházel se po golfovém hřišti mezitím, co jsem odpalovala míčky a pak se ještě večer třepal v posteli jak ratlík.Obešly jsme krásné hřbitovy
na tomhle jsme mimojiné i popiknikovali. Pěkně počesku jsme vždy měli svačinku, kdybych měla paštiku, tak jí tam hned šoupnu. Poobědvali a nakrmili sme racky nejlepšími fish and chips v Skotsku, ve rybářském městečku Anstruther, dali Staropramen v Pivo Caffé, skotský řezaný BEST v Dirty Dicks (bez překladu a bez komentáře) a výbordelné dezerty v chic kavárně s výhledem na Edinburský hrad:
A co Skoti?
Milí, i když jim moc nerozumíte:-)Řidiči se na Vás usmívají, důchodci si povídají, všichni se za všechno omlouvají. Ale ten jazyk, kdo nepoznal, nepochopí! Eliška říká angličtina mixlá s dánštinou, já bych do toho přimíchala ještě němčinu. Na dělnicí co v domě předělávali koupelnu a pořád na mě chodili se zapeklitýma otázkami ve svahilštině, jsem měla vždy pohotově připravenou formulku-že tu v podstatě ani nebydlím, a že ať radši zavolají paní domu. A vždy jsem u toho pokyvovala hlavou na znamení, že naprosto chápu, co mi chtějí sdělit.

Co rodina, na to,že jim přes měsíc někdo okupuje dům?
Již zmíněný pan Zimomřivec prohlásil, že jsou milí, ale trochu upjatí. Elizabeth se pořád usmívala a Nigel nám chválil kuchařské výtvory a vtipkoval na způsob suchý anglický humor padesátníka-profesora židovského původu. Emilie je princezna a to doslova, francouzština má pro to krásný výraz: enfant-roi. V praxi to vypadá asi tak, že tatínek než aby se vztekal se svou jedinou dcérenkou, že nechce papat a jít spát, tak se radši zavře do své pracovny a píše své antropologické studie. Maminka se hlavně omlouvá, i za to že nekoupila tu rajskou omáčku, že je to vlastně její chyba, že malá nepapá. Ale ta to vykompenzuje svou zábavností a bystrostí. Koneckonců já se jí ani nedivím, mít takový rodiče taky bych toho využila.Každopádně moji Francouzskou návštěvu si hned zamilovala, na konci spolu i trápili chudák kočičku Mimi a strkali ji do bublin:Na závěr poučení: kočička smrdí, ať si říká kdo chce co chce! A jestli si jí pořídíte do baráku s véééééééélkou zahradou, tak jí vaničku na potřeby nikdy nedávaje dovnitř, jinak se nikdy nenaučí chodit smradit ven. Pušinec lnoucí se až do kuchyně= výsledek anglické výchovy aplikované na zvířátka. Co z té kočky pak bude???

Celarůžová forever???

2008-02-13T21:59:00.002Z

Název na blog skvělý, ale zůstanu tím pádem navždy zapsaná jako růžová?

Kam mi pamět sahá, tak jsem nikdy neměla garderóbu tak růžovou. Pastelový barvy byly vždy dominantní, moc černý, tmavě modrý jsem nikdy nenosila. Ale na druhou stranu na podzim se vždy zblázním do hnědý, béžový a tak, na jaro mám přichystaný pár červeno-bílých outfitů. Přesto dárečky (za všechny moc děkuju, byla jsem z nich nadšená!!!) byly letos v trendu mé růžové stránky osobnosti: růžová taška na notebook, růžová šála, bijoux a dokonce růžový skládací deštník s volánkama.

Ve finále všechno mi to ladí a nebudu popírat, že bych se o to nesnažila. Ale sluší mi ta růžová vůbec? Kdy jí ale jindy nosit? Těžko si ve čtyřicítce na sebe vezmu jahůdkový kabát a ještě víc růžové kozačky- to bych vypadala jak prdlice a blbka dohromady, a to je podle mého tatínka nejhorší kombinace. Není tedy načase trochu barevně zpestřit šatník dokud nebude moc pozdě???

Kulinářské cestování

2008-02-13T20:39:00.003Z

Tak teď jen o jídle:-)Olga si ráda počte, Majka by to okomentovala, že jsem to celá já. Spát, dobře jíst, dobře popít(a ješte možná něco, ale to se sem nehodí)- to jsou moje životní potěšení, jen nevím, jak bych je seřadila.

Takže na cestách jsem se moc dobře nevyspala, bohužel. Ale zas si nemůžu stěžovat: u Danky ve Warwicku (která mimochodem bydlí se 4 chlapama v baráčku-snad ji nevadí, že to tady takhle šířím, ale jelikož tenhle blog nečte, tak se to k ní ani nedostane, pač vy jí to neřeknete!!!Samozřejmě ti co ji znají)mi čerstvě ustlal ve své posteli (samozřejmě bez svojí přítomnosti) její spolubydlící. U Lindy na koleji už to šlo na "ruský"(prý se tomu tak říká, ale mamka to zamlada prý s kamarádkama taky praktikovala, když nebylo placu) způsob, to znamená se Slovenkou na jednolůžku na štorc: no prostě hlavy k nohám.Sestřenice v Birminghamu má francouzskou postel(pro jeden a půl člověka) stejně tak jako slovenská kamarádka v Granadě, ale na rozdíl od ní teplo v pokoji. Kdo říká že v Andaluzii je teplo, tak ať si tam zajede do bytu bez ústředního topení v zimě-kláda jako sviňa. No jo my panelákový děti....A ze studenýho pokoje v Granadě jsem přešla do o něco míň studenýho pokoje v Dijonu. Tam mi to ale bylo jedno...

Dobře pít (ano přiznávám bez mučení že začínám mít francouzský návyky) o to jsem taky nepřišla. Ovšem v sedmém nebi jsem byla v Granadě prosím. A teď přichází ta fameuse transition....non seulement mais aussi....neboli nejenom jsem dobře pila, ale i jedla. A to zadarmo! Granada jako jediné město dává k pitím tapas( chuťky, jednohubky, někde i ve velikosti předkrmu) gratis. Výběr je veliký- já jsem si velice oblíbila tinto de verano(červený s limonádou-něco jako naše houba, jen to víno není krabičák)s patata asada, což je zapečená brambora se sýrem a majonézou. Velice výživné! To vše za 1.5 eura v nejlevnějších barech a tapas, ale nad 2 eura to většinou nejde.Takže od středy do neděle jsem v Granadě nevynechala ani jednu příležitost se nacpat po 22h. Jojo povánoční dietka vzala rychle za své a mučení s Olgou Šípkovou při Buďte fit s Českou televizí jakbysmet. A to jsem měla zaděláno na žraloka:-(

Konečně k věci-k těm dobrotám. V Anglii na nic extra nečekejte, ale ve Španělsku si určitě dejte churros. Jsou to takové čerstvě smažené koblížky, no prostě to vypadá takhle:
s horkou hustou čokoládou je to úplně supr, hned jdu zjistit na googlu recept. Don´t miss jamón serrano, mňam, mňam.

No a pak domácí strava ve Francouzské rodině-raclette, dortík k narozeninám, všechny ty sýry(zas jsem vypadala jak největší žrout, nabídka na smradlavý sýr napatlaný na čerstvou křupavou bagetu se prostě odmítnout nedá). A není nad francouzské cukrářské vyrobky-flan aux prunes, jahodový koláčík, citrónový koláčík....a nakonec můj oblíbený mandlový croissant. To už po žraloku nebylo ani památky.

A teď jsem zas na salátcích, co z toho člověk, ze života bez dobrého jídla a vína, má???

Kulturní šok

2008-02-12T22:29:00.001Z

St Andrews je bílé město, ať mi nikdo netvrdí, že Univerzita nemá žadnou skrytou rasistickou politiku, školným to být nemůže, to je prý všude stejný, nějak ty studenty vybírat musí.

Už na letišti to bilo do očí: samé zahalené slečny, boty na štaflích k tomu tradiční široké kalhoty v co nejkýčovitějších barvách, s sebou spoustu krabic (btw nechápu, kde berou na tohle stěhování národu, všechny aerolinky jsou vydřiduši a stěhovat do Pákistánu mikrovlnku babičce musí stát majlant). Přítel s plnovousem, zase široký kalhoty doladěný mikinou Nike či Mike? Bizarní mix tradicí a mekáčskýho stylu bytí.

Na předměstí se anglicky ani snad nemluví, Poláci a Češi si pronajímají domečky v Pákistánských čtvrtích a sestřenice vás nechce pustit v deset večer hromadnou dopravou pač je to nebezpečný. Jako zvířátko v zoo se cítíte i mezi "pravými"Angličanmi na diskošce, kterou trefně pojmenovali The Snobs a kde trsáte v minisukni jako správná holka z Východu na vypalovačky typu Helenka Vondráčičková akorát v britským a modernějsím hábitu. A ani White Stripes vám nezahrajou. Každopádně paříte jak o život, i když se na vás holky pohoršeně dívájí, pač nehoupete decentně bokama na vysokých podpatcích, a chlapi fascinovaně hledí, že takhe se dá tancovat.

V 5% menšině byly holky z Východu i na studentské párty ve Warwicku. Tam je školný zatraceně drahý a prý se rodiny Pákistánců a Indů doživotně zadlužují, aby se potomci mohli vrátit s Britským diplomem. A krom otravných kontrol na letišti, mě prohmatávala jedna slečna i před vstupem na onu studentskou párty. Takže pokus protlačit martini s kolou v půllitrovkách,pod šálou v kabelce snad poprvé nevyšel. Někdy se to Čecháčství nevyplácí.

No nic, pro dnešek vše, jdu si dát duomox a vyspat se allespoň těch osm hodin do další dávky. Vstávat v sedm=nasrat.

Cestovatelský deníček

2008-02-12T21:50:00.001Z

Milý deníčku,

...proč si vlastně něco takového nepíšu? O to snažší by teď bylo vystihnout ty nejlepší a hlavně zábavný okamžiky výletu po Evropě. Ale jen nadšence by bavilo psát něco na koleni v autobuse,když si může dát šlofíka.

Jak to všechno popsat, asi nepotlačím svoji náturu a půjdu na to metodologicky. Jenže jak to seskupit? Podle zemí? Podle témat? Podle čeho sakra????

Tak asi z toho udělám příběh na pokračováni podle české metody plácání páty přes devátý, co mě dřív napadne...

Nespoléhejte na to, že ostatní budou mít foťák: i malá Maďarka, co vám s neustálým focením lezla o prázdninách na nervy zapomene dobít baterky, sestřenice ho poleje alkoholem, Slovenka ho má též rozbitý, takže ve finále žádná nová Facebook profile foto a žádná nová alba na chlubení, při kterých by Fb pseudo kamarádi zelenali žárlivostí, kamarádi co na Fb jsou, mohli dávat komentáře a maminky a babičky mohly mapovat cesty dcérenky.

Nespoléhejte na nedochvilnost Španělů, hlavně o půl šesté ráno, když čekáte na bus na letiště. Cliché by vás mohlo stát víc než mých 22 eur, Granada je v podstatě ješte levný město.

Nespoléhejte na upřímnost a dobrou vůli taxikářů načerno, oberou vás do posledního centu a kvůli těm pár librám, by vás klidně i přejeli. To be continued...

A hlavně nespoléhejte, že přijedete zdraví, když odjíždíte s nepěkným kašlem. A když potřebjete diagnostikovat nemoc, ozvěte se miss Pseudointelektuálce. Ano, zánět průdušek může být i bez teplot, stačilo jí jedno zachrchlání, kdežto medikovi z Dundee půl hodiny a to si mě ani neposlechl!!!

Ano, "zase" nemocná, k tomu skoro bez fotek, ale i tak to stálo za to, však se ještě dočtete.

Lítejte s Lufthansou!!!

2008-01-10T15:04:00.000Z

třeba se vám "poštěstí" a budete spát v Sheratonu. Já byla jedním z těch šťastlivců, kterým uletěl návazný let z Frankfurtu do Prahy. Lufthansa měla z Edinburghu zpoždění, takže mě a celé letadlo čekala vidina noci ve Frankfurtu. Ještě než jsme tam doletěli, tak sem stihla převrhnout černý kafe na slečnu vedle sebe, která si neprozřetelně vzala na cestu bílý svetřík, vyfintěná na cestu na Vánoce domů do Polska, ale kupodivu se na mě nemračila a dokonce mi dala číslo své polské kamarádky-kadeřnice v Dundee.

Po nekonečných frontách(taky máte pocit že na letišti pořád na něco čekáte a stojíte frontu? na pasovku, na security control, na gatu na bus, v letadle na sedadlo, po přistání na výlez z letadla....atd)sem si vystála dvoulůžák v pětihvězdičkovým Sheratonu se zbrusu novým kartáčkem a se všma možnýma šampónkama, kterým mám samozřejmě doma. No neber to,když je to "zadarmo"! Míň milá ale byla druhý den ráno paní na kontrole, pač mi odmítla vzít Britský Christmas puddding na palubu-po dvou bezpečnostních kontrolách, z toho jedné na tom samém letišti, se asi změnily pravidla. Kdybych měla víc času a nebyla poslední, kdo měl nastupovat do letištního busu, tak jí ho tam natruc polovinu sním a druhou omylem rozmažu po stole. No a pak mi v Praze odevzdali kufr s rozbitým zipem.

Chcete být permanentně naštvaný? Leťte s Lufthansou! Chcete prožít romantickou noc se svým protějškem v Sheratonu? Leťte ve dvou s Lufthansou! Chcete načas a s nerozbitým kufrem dorazit domů? Leťte radši se Skyeurope, Ryanairem či Easyjetem!!!

Další tenkrát poprvé

2008-01-10T15:00:00.000Z

Měl to být výborný oběd, snaha byla veliká, jenže bramborová kaše se v přístroji na milkshake asi nedělá...

Půl hodina práce a vyšla z toho podivná hmota, moc mlíka?moc zmixovaný?

Dá si někdo potatoeshake?

Morčata na útěku

2007-12-22T16:11:00.000Z

Nevíte, co by vám spravilo náladu po 24h útrpné cestě ze Skotska???

Tak si nechte pustit Morčata na útěku ať vám zazpívají:
"Racek racku pochcal pracku"

nebo ještě líp

"Malíř má ho jako talíř" a "Zajíc má ho jako krajíc"

Zábavného Ježucha přeji

Nina POPRVÉ na nedělní mši!

2007-12-17T16:28:00.000Z

Uncredible, incroyable prostě neuvěřitelné, já vím. Navíc dobrovolně:-)Původně jsem teda šla jen na koledy, nakonec se z toho vyklubala regulérní mše, ale jaká! Univerzita St.Adrews ji přádá každý rok, kostel (protestantský víc se mě neptejte)nabitý už půl hodiny před začátkem, krásně vytopený, Vánočně vyzdobený. Sbor zpíval nádherně a každou třetí písničku my všichni s něma, kázání moc nebylo (další bod k dobru). Při dvou motlitbách by se nás, s neskloněnou hlavou, dalo na prstech jedné ruky napočítat, zaplněný kostel studentmi Univerzity Karlovy si nějak představit nedokážu, kteří se navíc regulérně modlí, nemožný. Ale zážitek k nezapomenutí, na chvíli jsem dokonce zapomněla i na bolavý hlasivky...

Zážitků bylo fůra. Christmas ball tuhle sobotu byla taková módní přehlídka, i když se tradiční ples koná na farmě, tak to mělo ůroveň-naživo kapela plus 4 holčiny co zpívaly skvěle i "voulez vous couchez avec moi", sklenka šapaňskýho na přivítanou, Santa co chodil s dárkama a k tomu velká zábavu na parketu u tří schodů, kde si každá druhá krasavice málem podvrtla kotník. Když nic nepijete, tak vám to přijde o to zábavnější. Zato den předtím jsem hojně zalévala bolavý krk vínem při Vánoční večeři pořádané tennis society. Do článku poprvé bych měla přidat roast turkey with cranberries-poprvé restaurace v St.Andrews a nelituju. Navíc prima atmosféra, fůra vína a hned dole taneční bar Lizards.

Jaj minulý týden Kate Kennedy club měl předtavení Petra Pana. Něco málo KK´s club- jak sami o sobě ve hře zpívali-sexist, machist, elitist. Oficiálně nám však brožurka říká:založený 1926, počet členů nesmí přesáhnout 60 (Univerzita má 7000 studentů...proto to elitářství) a členem můžou být jen muži na zákadě pohovoru (tohle už začíná byt seriózní). Ůplně to vidím: A kde jsi vyrůstal? Na zámku v horní dolní? Hmm a rodiče preferují BMW nebo Rolls Royce? To samozřejmě přeháním, to by tihle gentlemani nikdy neřekli: nějaka fasáda se přece musí udržovat, kluci si dávají například za ůkol "raise money for local charities"....více prezident Asociase sýrů a vín mi osvětlil, že to spočíva v tom, že na začátku roku uspořádají ples, na kterým si nahrabou dost peněz, aby do konce roku nemuseli hledat sponsory, ono taky na jednu hru o Petru Panovi ani není proč. Holt se gentlemani na tu charitu nadřou. Ale aspoň jsou zábavní, hra se jim povedla, nejlepší byla víla s chlupatýma nohama a flaškou ginu. Tak vidíte co tu asi princ William dělal-ho....

Zato Indická asociace pořádá jiný večirky-Bindi. V akváriu po obligátní flašce Martini, kterou jsme si nakonec nalily do petky od Barkley´s (no comment), jsme jako správný holky z východu porušovaly pravidla, šahaly na rybičky, na který se šahat nemá, fascinovaně si je fotily

a jeden z mých nejlepších večírku skončil focením růžové rukavice, která byla taky samozřejmě děsně k smíchu a fascinujícíJinak mě už nic zajímavýho nenapadá: jen to, že jsme nachcípaná což je normálka, obdivuju Vánoční stromeček se skleničkou Bailey´s (s příchutí máta a čokoláda, ach Řecko, viď Lu:-), byla sem na výletě v jedný vesnici, skoro jako v Bretani akorád místo palačinek fish and chips, viděla sem úžasný růžový kufr, ale nekoupila jsem si ho a poprvé v životě mi pan doktor pomohl do kabátu.

A příští týden Ježuch:-)

Pan důchodce s ipodem

2007-12-16T16:44:00.000Z

Autobusy tu jezdí sporadicky, v podstatě jen pro důchodce....ale pro jaký! Mrznu na pseudo zastávce, o hůlce si přijde pan důchodce, pěkne mě pozdraví (česká verze by mě tak maximálně praštila hůlkou,aby se dostal dřív do autobusu, pač v Kauflanda je akce na kuřata)a světe div se zapne si i-pod!

Vždyť ani moje babička neví co to jo, týden trvalo než poprvé poslala sms z její zbrusu nové Nokie a to ještě můžu být pyšná-některý paní v jejím věku umí jen telefonovat. Dokonce se naučila používat myš k počítačí, aby si mohla prohlížet moje fotky na Facebooku, když je u nás doma. Ale i-pod? Děda jde prostě s dobou...

Une gueule de Tchèque???

2007-12-03T14:03:00.000Z

Vypadám na pohled jako Češka? Nosím nějaký poznávací znamení? V tomhle duchu jsem přemítala, když jsem se vracela v Edinburghu "domů" nočním busem (mimochodem za kilo noční autobus, to ani v Paříži snad není)z noční pařby.

Jedna černovlasá holčina mě totiž při paření na Justina Timberlaka upřeně sledovala, pak přišla a rovnou, s neuvěřitelnou jistotou mi povída: "Já jsu Slovenka, jak se jmenuješ?" ve slovenštině samozřejmě...!!!Slovenská kamarátka se jmenuje Veronika a mám i její číslo:-) Ale pořád mi vrtá hlavou jestli se fakt mi Slované mezi sebou poznáme? Mini sukni tam měl kde kdo a ta moje nebyla z nejkratších....tancování na tuctuc taky nemám nějak specificky česko-slovenský...byla jsem s Francouzema tak na anglickým přízvuku se to taky poznat nedalo. Asi to je instinkt

Jinak mimo paření byl tento víkend ve znamení nákupů (heč,heč už mám všechny Vánoční dárky), výbordelné horké čokolády v kavárně, která ma docela funny název: "Chocolate soup" a svařáku na Vánočním trhu v Edinburghu. Dokonce jsem si prohlídla vánočně nasvícené město z Ruskýho kola.

Takže už mám i vánoční náladu, nemůžu se dočkat kapra, maminčinýho cukroví(linecký a vanilkový rohlíčky-ach,ach aaaaaaaaaaaach)a celkově domova.

P.S.: A jako třešničku na dortu pro Vás mám jednu big zprávu. Za krásných 15 liber jsem si zakoupila zbrusu nové JAHŮDKOVĚ RŮŽOVÉ (aaaaaaaaano ta samá barva jako můj zimní kabát)kozačky.

Tenkrát poprvé

2007-11-28T17:07:00.000Z

Všechny milovníky rubriky Bravíčka "První milování" bohužel zklamu, žádný lechtivý příběh to nebude

Ale o tom, že i v St Andrews se dá zažít různé nové poprvé!

Dnes měly premiéru jabka v županu, poprvé za tři roky jsem je dělala někde jinde než doma a světe div se, "doma" mají k dispozici i takovýto děrovátku na jádro:-)
Poprvé jsem slavila Halloween, mimo jiné vydlabávala pumpkin a pak ho jedla s kuřetem. Po maškarní párty jsem poprvé od doby prvních pádů jsem se vysekala na kole. Ale na rozdíl od odřenin z parku na Pražáku (hned na sídlišti mám veeeeeelký park, heč!), kdy jsem se vztekala a praštila dědovi kolo o zem, tak tyhle pády mohly být na podívání mnohem zábavnější. Napadlo mě poptat se na radnici,jestli by mi neudělali kopii té noci z bezpečnostních kamer, které tu jsou na každým kroku, zájemcům s radostí zapůjčím.
Poprvé jsem propařila noc v novém klubu, který otevíral minulý týden, dokonce nám povolil donést si svůj alkohol, ale na Facebooku jaksi zapomněli napsat, že je to bez vytápění. Pít Martini na nule a tančit v zimním kabátu kdesi na lontě v hangáru, který si říká noční klub, to je poprvé, ale taky naposled!
Poprvé jsem si připadala jak lesbička. A to při ochutnávce vín, kdy má nová kamarádka, blonďatá Běloruska, zmerčila jednu holčinu a umanula si, že je určitě Ruska a musí s ní mluvit. Já ovíněná hrdinka se teda šla zeptat a ta Rusky vyhlížející Američanka si nejspíš myslela, že jí balím. Američanky teda asi nemají rády, když vypadají jak Rusky. Proč, to nechápu...
Poprvé jezdím na kole denně a to i v dešti. Kdo by chtěl ztratit v průměru 45min denně chozením pěšky když může využít zánovního bicyklu, který už skoro nepřehazuje a nemá blatníky???
A zase něco z nočního života. Poprvé jsem ochutnala Black Russian a White Russian. Ano je to alkohol! Správně, s vodkou!!! První ještě s kolou a Kahlua (prostě kávový likér) a do druhé se dává mlíko, bailey´s a taky to kávový. Je to nářez. Pak si zatancujte na Back to school party v dívčí školní uniformě na Macarenu a nebude to mít chybu.
Fish and chips for the first time! Mastný, nezdravá, kalorický, přesolený....co víc si v přiopilosti při private wine tasting přát?

Bylo by toho ještě víc, hlavně z kuchyně a alkoholu, ale už ne tak originálního. Ať žije třeťák a les petits plaisirs de la vie!

Výchova po anglosasku

2007-11-22T11:54:00.000Z

"Tahle dnešní generace"

Taky si někdy připadáte jak vaše zvědavé sousedky, které tak s obllibou pozorují vše za záclonou z okna nebo na lavičce krafají se svými vrstevnicemi, a v jednom kuse nadávají na tu dnešní nevychovanou mládež?

Já tu proměnu pozoruju už delší dobu, bohužel....nebo bohudík? To, že me rozčiluje lidská blbost a nevychovanost, není žádná novinka. Ale začínají mě taky irritovat nevychovaní spratci. Francouzskou výchovu dětí jsem neměla možnost poznat (ale z doslechu některých bývalých spolužaček, které se s dobrým ůmyslem vydaly starat o Francouzské miláčky, vím, že to rozhodně není "top"), zato anglosaskou výchovu mám od září doma přímo před očima.

Intelektuální rodina z vyšší střední vrstvy a malá když si postaví hlavu, tak s ní nikdo nehne. Chytrá devítiletá holčina je prostě občas náladová a chce jen koukat na televizi. A když není po jejím, tak sš vzteká. Moje rodina by namítla, že jim to někoho silně připomíná. Možná...každopádně většina mých českých vrstevníků musela doma pomáhat, uklízet(třeba i z donucení) svůj pokoj a věděla, jak se používá prachovka či vysavač.

Dívat se na televizi při snídani, po škole a při večeři mi nepřipadá zrovna ideální. Já nebyla jiná, taky bych před BH ( zkratka pro Beverly Hills, pro tímto kultovním:-)seriálem netknuté) proseděla celý odpoledne, proto jsem měla taky tv kvóty, a teď jsem za to ráda. Ale tady, autorita žádná. Odiplomovaný (mimo jiné i Oxfordem) tatínek jakoby se o výchovu své jediné nestaral, zavře se do pracovny a chce mít klid. Maminka učitelka(!)nakonec vždy ustoupí a začne dělat popcorn, protože podle její teorie je to z hladu...???

Možná jsem naivní a nechápu podstatu fungování moderní rodiny. Nebo je to kulturní rozdíl a potřeba, aby aspoň jeden z rodičů v pravou chvílí zakročil a nechal dítě vyvztekat místo toho,aby ho konejšil například dvdečkem Doba ledová, které mělo být původně pod stromeček, je prostě passé. Možná tady platí přísloví kdo nepoznal, nemůže soudit. Možná až budu sama mít takový "zlatý" dítě jako jsem byla já, tak upustím od svých předpotopních představ a taky poběžím dělat popcorn.

A možná taky ne...

Edinburh/Dijon/Paris Vélet

2007-11-19T15:29:00.000Z

Vrátila jsem se a fučel severák, jak jinak, kočička Mimi vyrostla, v jediném pidi Tescu jsou pořád nesnesitelný fronty....vše při starém.

Člověk by neřekl kolik supr zážitků se dá za 12 dní stihnout:

Edinburgh je jak z pohádky, hlavně při západu slunce. Všem rozhodně doporučuji Pivo Caffé (http://worldsbestbars.com/city/edinburgh/pivo-caffe-edinburgh.htm): točený Staropramen nebo lahvovýho černýho Kozla. Cenu radši ale vědět nechtějte...vše to ale vyváží humorné popisky v krásném českém jazyce jako například Umyjte si ruce před vchodem na pány a dámy. K tomu profesionální masáž od Anny, skotsky likér Drambuie v jednom z nejstarších pubů: The end of twe world, už vidíte tu idilku?

Dijon ach Dijon.....zase jsem umírala smíchy nad Bobkovými(však on se dotyčný/á pozná:-)historkami "mimochodem z Brna", pD furt prudí a v Trois coups mají nový sirup coquellicot! SciPo vypadalo zvenku pěkně, zajímavý, že po Dijonu se stýská, ale dovnitř už mě to tam tak netáhlo. Jednu velkou hromadnou omluvu všem těm, co jsem je vidět chtěla, ale časově to nezvládla a taky těm, kterým jsem se měla věnovat víc. Není všem dnům konec však se mě jen tak lehce nezbavíte!!!!

Jinak, no jinak jako v Seventh heaven: Francouzská lednička plná dobrot, resto Savoyard, marrons chauds au ciné, Sex and the city sous la couette rouge, co víc si přát? Ale to bych nebyla já, aby v tom nebyl nějaký zádrhel, resp.momentálni zaostalost; předtavte si, že vám maminka už čtrnáct dní balí krosnu-kupuje všechny možné kosmetické přípravky, bez kterých se dcérenka proste NEMŮŽE obejít, peče štrůdl a dokonce koupí i světlo na kolo, aby se předešlo dalším nehodám. Pak dobrovolně opustí ochutnávku italských vín(!), cupitá na Florenc předat řidiči Eurolines ten skvost a co drahá dcérenka neprovede??? Splete si nádraží!!! A po půl hodině mrznutí na špatném místě vzbudí celou rodinu, aby pokazila náladu i jim. Nemluvě o tom, že mimo sebe připravila nuit blanche a mrznutí na špatném nádraží ještě někomu jinému. A pak mějte děti...

Nakonec Paris; Pažíž je Pažíž, ale vyhlašuju hromadný bojový pochod na pošahané Francouzské stávkaře. Hodinu a půl tgv-cca 300km a to samý z Gare de Lyon k Olze,cesta která normálně 20min, nepotěší že? Hlavně bych jim nechala zaplatit toho taxíka, kterýho jsem si musela vzít,abych se vůbec měla jak dostat na letiště. Ještě že ti Francouzi mají dobrý sýry, crème de marron a marron glacés ( do smrti budu Maxovi děkovat, že mi je jednou po obědě vnutil), jinak by se z nich člověk asi zbláznil. Pocuchané nervy mi taky uklidnilo d´abord Beaujolais nouveau (kdo je motivovaný půlka láhve by ještě měla být u Olgy v ledničce), ensuite Znovín na České ambasádě s krásným výhledem na Eiffelovky a nakonec jsem to završila no name bílým na jazzovém večeru v Českém centru. Btw kdo se chce vrátit do ranného dětství a dát si chleba s máslem, šunkou a sýrem, jako od maminky na svačinku, tak se tam určitě jednou vydejte, Alička vám ho ráda namaže.

Tímto děkuji všem, I´ll be back soon:-)

Poučný příběh o kole a alkoholu

2007-11-03T21:12:00.000Z

Tato skvělá asociace alkoholiků na "úrovni"(vesměs všichni Oxbridge rejects, jednoduše smetánka která se nedostala ani na Cambridge ani na Oxford, tak museli sem, nepotěší:-)

PLUS:

to znamená ne s Mírou....

K tomu si přidejte tenhle skrovný Halloweenský obleček zakoupený na e-bay:

Ve spojení s tímhle zachovalým kolem, které se mi tedˇnepodařilo vyfotit,což znamená, že to nepřežil ani foták.....nas....

No a výsledek mohl vypadat takhle(pozn. po maminčině vyděšené rekaci dodávám, že je to jen ilustrační foto, foťák je prozatím mrtvý,ani vyfotit jsem si ty rány nemohla, v reálu nevypadají moje modřiny ani z desetiny jako na ILUSTRAČNÍ foto):

Naštěstí mám jen lehce podřený obličej, dodělaný kolena, odřeniny na dlaních (ano bez rukavic) big modřinu na hlavě (správně bez helmy)....

Vetší sranda, je že jeden pád mi nestačil, jela sem jako velká hrdinka dál a nastal samozřejmě druhý pád to už na obličej, abych se druhý ráno mohla s kocovinou a šokem podívat na svůj zakrvácený obličej

Ať žijou alkoholové večírky v rámci třeťáku v cizině!!!

Tak už i já

2007-11-01T21:38:00.000Z

Po dvou letech rostoucí závislosti na všech vymoženostech Internetu, icq počínaje a Facebookem konče, jsem se rozhodla, že svou proměnu završím tímto blogem.

Popudů bylo několik: nový život hluboko ve Skotské zemi, nekonečné popisování toho jak se mám na skypu,msn a icq(což platí asi pro všechny kdo se tak rozhodli)a v neposlední řadě velký podíl na tom má kamarátka(pozn. kdo mě slyšel za poslední dva roky mluvit, ví, že jsem pochytila hodně výrazů ze slovenštiny, jako například fameux "jaj" nebo i kamarátka, tahle hrubka je tam tudíž schválně) http://www.pseudointelektualka.blogspot.com/, která též miluje růžovou a kterou velice pobavil můj včerejsší příběh s kolem (coming soon...).

Ale nezaručuju nic, ani to že to bude ftipné,(ale snad se někdy zadaří, se zdejším rytmem nočního života a vypitých lahví Martini, to nebude takový problém). Bref, hlavně pro ty, co zajimá jak si tu tenhle rok v St Andrews žiju.

Tak hurá do toho, snad i pro Vás to bude někdy zábava